neděle 3. září 2017

Proč mě vlastně baví CrossFit?


Když jsem se před rokem přeštěhovala do Holandska, byla jsem přesvědčená o tom, že budu běhat ba dokonce, že bude více času a možností se běhání věnovat. První týdny jsem se rozkoukávala, běhala a chodila cvičit do Nike Gymu, který máme na pracovním kampusu. Čas běžel, já si našla bydlení a konečně jsem se jak se říká usadila. Když jsem šla běhat, tak mě to bavilo, ale cítila jsem se sama, mnohem více sama, než když jsem byla v Praze. Aby taky ne, vždyt já tu jsem sama! Denně se sice potkávám s lidmi, ale teprve se oťukáváme, seznamujeme a rozhodně to nejsou zatím parťáci na pivo, nebo na důvěrnější rozhovory. Co je zajímavé, ale ne až tak překvapující, že většina kolegů se baví hlavně o práci a moc jim nejde se bavit o něčem jiném. Ale já si chtěla povídat o něčem jiném, jsem tu nová, neznám to tu, chci vědět jaké to je žít v Holandsku. Při běhání sama v lesích toho moc s ostatními nenamluvím a večery pak také trávím sama, je tedy na čase začít se seznamovat. Jsem sportovec tělem i duší a ve sportovním prostředí se cítím uvolněně a přirozeně, takže volba byla jasná, najít si sportovní partu lidí, se kterými si budu rozumět.



Povedlo se, stačilo jeden večer na internetu a našla jsem CrossFit box přímo v Hilversumu. Hned další den jsem zašla na první zkušební lekci. Trenér je mladý sympaťák, který CrossFitu nejen rozumí, ale sám byl I aktivní CrossFiťák, takže je inspirací pro nás pro všechny. Prostředí gymu mi bylo hned příjemné, žádné naleštěné parkety a zrcadla, ale klec, kotouče, kettlebelly a další pomůcky a přístroje. První 3 zkušební lekce byly za mnou a já se nemusela moc dlouho rozhodovat, chci být CrossFiťačka a postavit se výzvám jako je vzpírání, chůze po rukách nebo můj stále nezvládnutý muscle up.


Od té doby na CrossFit chodím 5 týdně do CrossFit boxu a pak k tomu doplňkově 3x týdně na CrossTraining na kampusu v gymu. CrossTraining je podobný jako CrossFit, akorát je to více kondiční a omezené náčinním, které máme k dispozici.

Dříve mě motivovalo a hecovala zlepšit čas na maraton, půlmaraton, uběhnout ultra maraton v horách a dnes? Ted mě baví každodenní zapisování svých výkonů do Sugar WOD aplikace, porovnávat se s ostatními a navzájem si psát komentáře, jaký jsme dříči a jak to bylo dneska náročné. Je to skvěý pocit, když zvýšíte svoje PR na back squatu nebo když překonáte hranici 100kg na deadliftu.


Když jsem poprvé po rukách zvládla skoro 10 metrů, myslela jsem si, že se zblázním štěstím. Díky CrossFitu jsem se seznámila se super lidma, se kterýma se bavím o sportu, CrossFitu, o životě a konečně nemusím řešit práci. Pro ně jsem Barbora, která je z Prahy, ráda běhá, nosí Nike, pořád se směje a chce se naučit muscle up. Spousta lidí bydlí v Hilversumu tak jako já, tak se s nimi potkávám v sobotu na trhu, zdravíme se cestou na kole do práce a když se potkáme v Albertu, prohodíme pár slov.


Budování vztahů není jednoduché, chce to čas a to obvzlášt v cizí zemi, když neumíte jejich jazyk a jste v podstatě takový vetřelec. Trvá to, ale postupně si mě pouští k tělu a po dlouhé době mám pocit, že někam patřím, berou mě jako člověka, Báru a ne tu, co dělá v Nike a dá nám slevu. Je to ještě běh na dlouhou trať, ale věřím, že nastane chvíle, kdy s nima zajdu na pivo a pořádně se rozšoupneme.

Velký podíl na změně mých sportovních aktivit má i Honza. Tolik jsme si to neuvědomovali, když jsme spolu bydleli v Praze, denně spolu běhali a jezdili na závody, ale navzájem jsme se motivovali a byli si vzájemnou oporou.  Když jsem se odstěhovala, snažili jsme se oba udržet běžecký režim, ale nějak to nešlo, nebylo běžeckou radost s kým sdílet. Společné víkendové běžecké výlety byli naším běžným plánem na víkend, užívali jsme si běhu, čerstvého vzduchu a společně stráveného času. 


Najednou jsme běhali sami, přiběhli domů, osprchovali se a nikde nikdo, nebylo ským probírat co mě bolí, co jsme při dnešním běhu viděli a zažili. A tak jsme postupně oba běhat přestávali a začali objevovat kouzlo CrossFitu. Honza tomu propadl úplně stejně a opět jsme našli společnou sportovní zábavu, kterou můeže sdílet i na dálku. Navzájem si posíláme své výkonu, hecujeme se a pilujeme techniku, abychom si při společném tréninku mohli předvézt, co jsme se naučili.

Uvidíme, jak se bude má CrossFitová cesta dále vyvíjet, třeba vyzkouším i nějaké amaterské závody. Chtěla bych se opět účastnit CrossFit Open a zkusila bych RX verzi, ale uvidíme jak se do ledna stihnu připravit.

CrossFit mi otevřel dveře k novým pohybům, práci s vlastním tělem, vzpírání a naučil mě trpělivosti. Naučila jsem se správně technicky provádět základní cviky, poctivě se protahovat, a umět se soustředit. U běhání jsem běžela a nepřemýšlela, při CrossFitu se musím soustředit na každý pohyb a hlavně nechtít všechno hned.


Neříkám, že CrossFit je pro každého a každý ho musí zbožňovat, šanci by měl ale dostat od každého z vás a nebát se vyzkoušet poctivou lekci v CrossFit boxu na vlastní kůži.


2 komentáře :

  1. Obdivuju takové lidi, jako jsi ty. Super, jen tak dál!

    Corculum | Stepanka_T

    OdpovědětVymazat
  2. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat