středa 16. března 2016

Jak vše stíhat a nezbláznit se z toho?


Občas se mě kamarádi, známí, kolegové ptají, jak to všechno stíhám. 
Chvíli přemýšlím nad tím, co tím jako mají na myslí, všechno stíhám? Dělám snad něco jinak než ostatní? Jsem zpomalená nebo naopak přefrčená?
Odpověď zní, jsem zdravě nadšeny blázen, který sedí jedním zadkem na 10 židlích a celý život se snaží naučit říkat ne.
No a když máte jeden zadek a 10 židlí, je potřeba si rozvrhnout čas tak, abych na každé židli strávila odpovídající počet času.
Někdo tomu říká správný time management, někdo denní režim, jiný zase to do list.
Každému vyhovuje něco jiného a nemá smysl dělat přesně to, co píšou příručky, ale najít svůj ideální režim a způsob organizace času.
Podělím se s vámi o tom, jak to dělám já, jak si organizuji čas a třeba se něco zalíbí i vám.
Priority:
To není nic nového, ale aby váš den/týden/měsíc/rok byl efektivní je potřeba si říct, co je pro vás opravdu důležité.
Samozřejmě, že pro většinu z nás je nejdůležitější zdraví a osobní život. Pro koho ne, tak by se měl nad sebou zamyslet….
Já si priority určuji ve více oblastech a postupně se je snažím všechny plnit. Takový plán je spíše dlouhodobý, řekněme na půl roku, na rok.
Mé priority se dělí do těchto oblastí:
Osobní život, Škola (bohužel stále bojuji), Práce, Blog, Sport
Vždy si určím maximálně tři cíle/priority a snažím se knim dodat vždy konkrétní plán, úkoly co musím a hlavně chci udělat. 

Čas:
Ten si bohužel nekoupíme, denní dobu neprodloužíme…jediné co můžeme udělat, je ho lépe a efektivněji využívat. Není to hned, mě to trvalo několik let, než jsem si času začala opravdu vážit a využívat každé minuty. 


Když jsem chodila do školy, bydlela u rodičů a neměla žádné závazky kromě tréninků a brigád, čas mi utíkal mezi prsty, moje máma to nazývala lelkováním. Řekla jsem například, že se budu o víkendu učit, ano byla jsem o víkendu zavřená doma, ale z celkového času jsem se učila třeba jen 4 hodiny a zbytek času jsem lelkovala. Tehdy jsem si to mohla dovolit, dnes už ne. Kromě toho, kdy danou věc budu dělat, se snažím doplnit i od kolika do kolika jí budu dělat. Mám pak větší přehled o celém dni a dokážu stíhnout více věcí, než se zdá.

Plánování:
V plánování jsem expert, ale v dodržování plánu dost pokulhávám. Mívám často velké hladové oči, které mají pocit, že zvládnou nemožné. Den/víkend/týden naplánuji sice zajímavě, akčně a nabitě, ale nedochází mi, že do toho ještě potřebuji chodit do práce, spát a na chvíli si sednout. 


I to jsem se musela naučit, své ambiciozní plány vidět realisticky a umět plánovat dle reálných časových možností. Většinou svůj plán zkrouhnu na polovinu a i tak mám co dělat, abych to vše stihla :)!

To do list:
A teď to nejdůležitější a dle mého názoru nejužitečnější, to do list. Oblíbila jsem si tento systém a musím říct, že to fungujue. Mám ráda tradiční sešity s pevnýma deskama, kde si člověk vše napíše ručně, protože co je psáno, to je dáno. Nevím proč, ale věci, které jsou napsané rukou pro mě mívají větší váhu a důležitost, než když je něco napsáno na počítači či jen poznamenáno v elektronickém kalendáři. Potřebuji, aby se mi sešit líbil a hezky se mi do něj psalo, pak se mi všechny mé ukoly a plány budou plnit s radostí.
Mám to do list pracovní a to do list osobní. Do pracovního listu si píši vše, co souvisí s prací a je  potřeba udělat. Co v ten den nestihnu, přepíšu do dalšího dne, abych na úkol nezapomněla. Je to skvělý pocit, když za den postupně škrtáte řádky s úkoly a na konci dne vám už zbývá jen pár řádku a někdy se poštěstí, že je přeškrtáno dokonce vše.

Osobní to do list dělím na blog, školu a zbytek. Píšu si tam všechno, že se mám vidět s kamarádkou, zavolat babičce, dojít vyzvednout lístky do divadla, nakoupit nebo zamluvit restauraci na večeři. Zní to možná divně, že si musím zapisovat zavolání kamarádce a babičce, ale raději si to zapíšu a udělám, než na to zapomenout.
Naučila jsem se si vše zapisovat a díky tomu jsem se i zlepšila v efektivnosti a plnění úkolů.
Kromě papírového to do listu ctím i papírový calendar, který nosím vždy sebou. Nezapisuji si do něj pracovní schůzky v práci, na to mám kalendář elektronický, ale píšu si tam, že mám jít běhat, cvičit, kafe s kamarádkou, na večeři, či že jedu na dovolenou. Opět vnímám větší důležitost daných schůzek a úkolů a to protože jsou sepsány ručně na papíře.


Návod na to, jak vše stíhat, báječně u toho vypadat, být všemi milována a být proště nejlepší k dispozici nemám. A víte proč? Protože neexistuje a to je jedině dobře! Všichni by se pak snažili být dokonalí a nejlepší ve všem a na světě by byla dost nuda.
Je potřeba si řící, v čem konkrétně chcete být nejlepší a na to se zaměřit.
Já osobně se teď soustředím na to být úspěšná v práci, běhat a cvičit co to jde, dodělat školu, trávit víkendy s Honzou a ve volných chvílích psát články na blog. Pro někoho jsem až moc ambiciozní a sobecká, pro jiné jsem motivací a inspirací. Někdo mě za to odsuzuje, jiný mě zase obdivuje….Je to ale můj život, životní rytmus  a cesta, kterou jsem se vydala a je jen na mě,jak to vše zvládnu a zda-li se mi mé plány povede uskutečnit.

Jen doufám, že se mi nohy u židlí nezačnou podlamovat a já neskončím na zemi…..

Žádné komentáře :

Okomentovat