středa 20. června 2018

Moje první poctivé Whole 30



O Whole30 jsem se poprvé dozvěděla na internetu někdy před 2 lety. V tu dobu mi to přišlo zajímavé, ale jelikož jsem byla v tu dobu vegetarián/vegan, tak mě to vyzkoušet zas až tak nelákalo. Hodně věcí se mi v osobním životě za poslední 2 roky změnilo a s tím se spojila i změna ve stravování. Zdravé jídlo a vše kolem něj mě zajímá už spoustu let, jakmile se objeví nějaký nový výživový směr, potřebuji ho vyzkoušet, ale Whole30 chtělo svůj čas a já k tomu musela postupně dospět.



Zní to paradoxně, před pár lety jsem byla veganem, který by nepozřel kousek masa a lebedila jsem si na veganské stravě založené na sacharidech. Dnes vám tady budu básnit o WHole30 stravování a o sacharidech mluvit jako o úhlavním nepříteli. Je to možná podezřelé, nevěrohodné, ale věřte mi, já to tak prostě cítím!

Hlavním motivem k zamyšlení se nad opětovným zařazením masa do jídelníčku byl přechod z běhání na CrossFit a objevení nového sportovního směru. Nikdo mě nenutil, ale v CrossFitové komunitě se strava řeší, na internetu a sociálních sítích se mluví o Paleu a já se chtěla opět naučit něco nového. V tu dobu jsem také poprvé narazila na výživový restart Whole30 a přišlo mi to zajímavé a chtěla jsem se o tom vědět více.


Nakoupila jsem knížky, přihlásila si odběr newsletteru, zažádala o členství ve skupinách na Facebooku a začala studovat užitečné materiály. Čím více jsem o tom četla, tím více mě to lákalo, ale lenost a pohodlnost vždy zvítězila. Bydlela jsem v tu dobu v Holandsku, moc necestovala, měla na přípravu jídel čas, ale i tak to vždy na něčem ztroskotalo. Dopoledne vždy super a pak přišel nějaký stres a už jsem si lebedila s kávou s mlékem a utěšila se oříšky se sušeným ovocem. Naštvaná jsem pak doma seděla na gauči a listovala v knihách, jak tomu předejít. A takhle to bylo pořád dokola. Sacharidy mě ovládaly a jídlo bylo převážně vegetariánské s občasným přidáním ryb.

Další změna přišla letos na podzim, kdy jsem se pro změnu stěhovala do Berlína. Opět spousta stresu, otazníků, nejistot a necítila jsem se komfortně, chyběl mi můj režim. Každodenní cvičení, příprava jídel do krabiček, přehled a kontrola nad mým denním režimem mě dodává pocit, že si umím věci dobře plánovat, kontrolovat a dodržet je. I když mi začátky v Berlíně nebyly moc příjemné, byla jsem taková celkově ztracená, naučilo mě to být přestat upnutá na 100% plnění a začít věci méně řešit. Když se prostě za den nestihne jít cvičit, tak se půjde další den, když není k jídlu krabička, tak si dám něco jiného, svět se prostě nezboří.



Jak to, tak ale chodí, jakmile člověk v něčem poleví, tak mu to začne vyhovovat a těžce se vrací do zaběhnutých kolejí. Cvičení jsem se nevzdala a snažila se makat jak to šlo, ale jídlo nebylo zrovna ukázkové. Samé caffe latte místo jídla, ‚‘‘zdravá ‘‘ raw tyčinka na rychlé zahnání hladu, hodně mléčných výrobků a hodně pečiva. Cítila jsem to na sobě, jak mě složení jídla zpomaluje, unavuje a nemám sílu, energii, jsem celkově taková negativně naladěná. Do toho mi odpočet do svatby ukazoval 3 měsíce a já asi jako každá nevěsta začala panikařit. Řekla jsem si, že to takhle dál nejde, že to prostě nejsem já a potřebuji zase zpět svůj režim, abych byla spokojená. 
Přečetla jsem znovu knihu Jídlo na Prvním místě, koupila si další knihu Svoboda v Jídle a byla odhodlaná- jdu do toho! Věděla jsem, že potřebuju podporu a kdo jediný, než můj nastávají pan manžel, mě v tom může podpořit J. Chudák Honza asi moc nevěděl, do čeho se to nechal uvrtat, ale bez něj, bych to nezvládla! Čekali nás hory a tam by to bylo komplikované, protože jsme měli objednanou servírovanou večeři, ale pak nebyl důvod čekat. Pořád je něco a nikdy nenajdeme ideálních 30 dní v kuse, takže jsem se rozhodli, že hned po návratu z hor 4.4 že do toho jdeme. Na horách jsme dokonce zblbli i moje rodiče a ti do toho šli nakonec taky, i když to nedodržovali na 100%, tak si to nemohli vynachválit.

1.     týden:

První dny se nesly ve znamení zmatku a nejistoty. I přesto, že jsem měla pocit, že mám vše načtené a vím přesně, co můžu jíst, tak jsem v tom trochu plavala. Pojmula jsem to tedy jednoduše, abych nemohla šlápnout vedle a jedla převážně vejce na kokosovém oleji, zeleninu, ořechy a tuňáka naloženého ve vodě. Pila jsem pouze vodu a začala pomalu přiházet na chuť černé kávě. Nějak mi nedošlo, že ve všech šunkách je přidaný cukr – ano čtete dobře! I v dětské šunce je cukr!!! Objevila jsem jednu značku prosciutta, kde žádný přidaný cukr ani jiná éčka nebyla. Cena té výjimečnosti bohužel taky odpovídala, tak jsem si ho koupila jako dezert za odměnu. Kromě složení jídla, jsem si hlídala i to, abych jedla jen 3x denně a neměla žádné svačinky. První dny jsem měla chutě smíchané s hladem a bylo to především proto, že jsem ještě neměla ozkoušené porce jídel. Netušila jsem kolik vajec je akorát, jestli je tolik oleje málo a chtělo to si to vše vyzkoušet. Vždy když jsem měla po jídle hlad, napsala jsme si to do svého jídelního deníčku a na příště jsem si navýšila porci. Po pár dnech jsem si zvykla na 3 jídla denně a přesně jsem věděla, co jsou pouze chutě a co je opravdový hlad. Co se týče jídelníčku, tak mé dny vypadaly takto:

Snídaně:
-       2 vejce – omeleta/míchaná na kokosovém oleji – díky tomu dostanou vejce speciální chuť
-       ½ avokáda/hrst ořechů
-       zelenině dle chuti, ale většinou cherry rajčata nebo okurka
-       někdy jsem si na talíř dala hrst borůvek
-       černá káva
-       voda/čaj



Snídani jsem si vždy chystala večer dopředu do krabičky, jen o víkendu jsem si jí dělala čerstvou.

Oběd:
V podstatě se točilo dokola pořád to stejné, hlavní bylo abych to mohla mít v krabičce a jíst studené.

-       Nakrájená zelenina
-       Ořechy
-       Tuňák naložený ve vodě/uzený losos/prosciiutto/kuřecí maso
-       Olivový olej
-       Uzený losos
-       Kuřecí maso

Večeře pak vypadala obdobně, jen jsem se snažila jíst teplou zeleninu, protože jsem vypozorovala, že se mi syrová zelenina na večer hůře tráví.



2.      týden:

Tělo si celkem zvyklo na 3 porce denně a hlava taky. Už jsem se i více orientovala v tom, co můžu jíst a nemůžu a vyzkoumala, co si můžu dát v restauraci. V podstatě nejjednodušší a nejjistější byl Ceasar salát bez sýra, krutonů, zálivky- tedy jen salát a kuřecí maso. Negativní stránka tohohle jídla je ta, že i když odstraníte většinu ingrediencí, účtují vám plnou cenu. Tento týden mě čekala nová výzva, a to týdenní služební cesta s kolegy, kde jste omezení v rámci výběru jídla, restaurací a i podřizujete čas jídla ostatním. Nejdřív jsem s tím nechtěla nikoho otravovat, ale nakonec jsem jim dala vědět, že jsem na speciálním výživovém programu a budu mít jídelní omezení. Oba to vzali v pohodě a já se před služebkou uklidnila, že to zvládnu. První den jsem jela vlakem, tak jsem si připravila jídlo sebou až do večera do krabiček. 


Další dny jsem se vždy snažila pořádně nasnídat, což na hotelu nebyl problém najít WHOLE30 vhodné potraviny a zbytek jídel jsem řešila vždy operativně. Má chuť k černé kávě rostla stále více a začínala jsem si ťukat na čelo, jak jsem, kdy mohla pít kafe s mlékem. Služebku jsem zvládla, a o víkendu si užila více klidu, kdy jsem si jídlo mohla chystat sama.

3.      týden:

Kvůli své práci jsem hodně na služebních cestách, takže jsem nemohla čekat, až budu mít 30 dní bez cestování. První služebku v rámci Whole 30 jsem zvládla, takže mi nic nebránilo v tom vydat se na další služební cestu, tentokrát do Rakouska. Kolegyni jsme také uvedla do obrazu, aby byla připravená na mé Ceasar saláty bez všech ingrediencí a oříškové orgie. Tím, jak už jsem to měla vyzkoušené z předešlého týdne, jsem byla úplně v klidu a věděla, že to zvládnu hravě, kor když jsem si mohla z Prahy vzít nějaké jídlo do zásoby do auta.


Po příjezdu ze služební cesty jsem šla na bělení zubů a musela jsem 3 dny dodržovat bílou dietu a to byl v rámci Whole 30 celkem oříšek, nemůžete vlastně skoro nic J! Jedla jsem pořád květák, bílky, kedlubnu, oloupanou okurku a pila vodu. No ani nevíte, jak jsem se těšila, až si dám zase něco barevného, květák mi už lezl ušima!

     4 + 5 týden:

Čekal mě poslední pracovní týden před dovolenou, a to opět na cestách, tentokrát po Německu. Jela jsem s kolegyní, se kterou jsem cestovala 2 týdny zpět, takže ta už byla s mým výživovým plánem seznámena a věděla, že si večerní pivo bude muset vychutnat sama. Hned první den jsme narazily na skvělou restauraci, kde jsem si dala čerstvě grilované kalamáry a bylo to vynikající! 
Zbytek týden se opakovaly stále stejné snídaně- vejce, zelenina, pokud byly ořechy a losos tak to bylo příjemné zpestření. 


Vrátila jsem se ve čtvrtek v podvečer a čekalo mě balení na týdenní dovolenou se mamkou a neteří k moři. Řešila jsem, co do letadla, a tak jsem si připravila zeleninu s vejcem a ořechy a do zásoby ještě cherry rajčata s kešu ořechy. Vejce se v letadle trochu rozležely a lidi se kolem dívali, co to tu smrdí, ale já si vesele pochutnávala na své krabičce. Mnoho lidí mi říkalo, že jsem blázen si tahle kazit dovolenou, ale to naopak bylo super! Měla jsem na výběr čerstvou zeleninu, ovoce, ryby, grilované maso, ořechy a výbornou černou kávu. A alkohol, který k dovolené patří? 


Upřímně, mě to ani nelákalo. Už delší dobu alkohol piju jen výjimečně, vždycky si představím, kolik kostek cukru v tom plave, k tomu ty prázdné kalorie a bolest hlavy další den ráno, ne děkuji nechci. Je zajímavé, že pro spoustu lidí je právě zákaz konzumace alkoholu ta hlavní překážka, proč do WHole30 nejít, pro mě to bylo jen ulehčení toho, neustále vysvětlovat – ne nejsem těhotná, ani divná, jen prostě nechci pít alkohol J!


Asi vás zajímají i výsledky a pocity, co se týče tělesných proporcí a váhy, ale zklamu vás. Já se nevážila ani neměřila, před WHole30 ani po dokončení programu. Nechtěla jsem to brát jako
 ‘‘ dietu ‘‘ , ale opravdu to vzít do hloubky a soustředit se na to, co jím. Přátelé a známí mi říkali, že se mi více vyrýsovaly nohy a ruce, ale je to pravděpodobně tím, že sacharidy na sebe vážou vodu a když je nejíte, vody se tělo zbaví. Na oblečení to nějak extra nevnímám, ale celkově se cítím taková šlachovitější, méně plná a opuchlá.


Hlavním pozitivem je pro mě jednoznačně to, že jsem konečně (skoro ve 30 letech L ) začala jíst opravdové jídlo a našla rovnováhu. Díky WHole30 jsem začala vařit, jíst více masa, nákupy mi zaberou max 10 minut a hlavně jsem přestala být otrokem jídla a neustálého vymýšlení svačinek a čím zaženu hlad. Na Whole30 stravě hlad není, jsou to jen naučené chutě, které brzy odezní. Je dost odstrašující, že většina rádoby zdravých potravin má v sobě cukr a my se tím ládujeme a říkáme si, jak pro sebe děláme to nejlepší.

Jako negativa bych asi uvedla zápach z úst a zákaz užívání žvýkaček. Měla jsem u sebe pořád sprej do úst a častěji si čistila zuby. Dále i určitá limitace sociálního a společenského života, ale i to se dá. Holt nepaříte do rána na ginu s tonikem ale na perlivé vodě s citronem. V restauracích se na vás koukají jako na pipinu, která si vymýšlí nějaké divné jídelní kombinace, ale holt to musíte zkousnout a stát si za svým. Rodinné sedánky byly taky složitější, protože vysvětlovat babičkám, co je Whole30 a proč si nedám její domácí jablečný koláč mi i svým způsobem rvalo srdce. Tak jsem se snažila tahle rodinná rande naplánovat tak, aby to bylo v době odpolední kávy a tu já si dám ráda a bez výčitek.

Jestli to leze více do peněz? Nemyslím si, záleží na tom, co jíte. Pokud máte uzeného lososa s avokádem a bio vejci každý den k snídani, bio maso z farmy k obědu, tak pak je to asi finančně náročnější, ale pro nás to bylo opačně. Nekupovali jsme blbosti, žádné zbytečné mlsaní, rádoby zdravé potraviny, ale nakupovali jsme častěji, kvalitněji a čerstvé potraviny.


A co se dělo po dokončení Whole30? Upřímně, já ho vlastně oficiálně neukončila a pokračuji v tomto stravovacím stylu i nadále. Zvykla jsem si, mému tělu to vyhovuje, Honza se cítí také lepé, tak proč to narušovat?

Samozřejmě to nedržím na 100% tak jako při těch 30 dnech, ale řekla bych tak na 90%. Nejde ani tak o samotné potraviny, ty jím stále na 100% dle Whole30, ale spíš pravidla a organizace jídel. Někdy si uděláme chia puding s kokosovým mlékem a ovocem jako dezert, upekla jsem několikrát Sugarfree koláč a měla jsem i skleničku vína. Dávám si i žvýkačky, protože z důvodu nízkého přijmu sacharidů se nepříjemný zápach z úst objevuje i nadále. Je to až neuvěřitelné, ale od 4. Dubna jsem ještě neměla lepek, mléčný výrobek, luštěniny a ani trochu mi to nechybí. Nedokázala jsem si to představit, protože jsem jeda denně Cottage, milovala humus, flat white, dýňové twisty z Paul pekárny a avokádové toasty. Ale jde to! Je to jen o vás, vaší vůli, vytrvalosti a nejdůležitější je tom věřit.

Program Whole30 doporučuji všem kolem sebe až tím musím být otravná, ale já jsem opravdu nadšená! Určitě do toho jděte, nebojte se hladu, nudy, či přípravy jídel, vše z toho se dá zvládnout! Pokud máte někoho ve svém okolí, kdo do toho půjde s vámi je to určitě lepší, když na to jste dva.

Tak hodně štěstí a Whole v duši J!

3 komentáře :

  1. Ahoj, gratuluji k úspěšnému dokončení Whole30. Také se na něj už docela dlouho chystám :). Běžně se snažím jíst tak 80% paleo - zjistila jsem, že aspoň v mém případě k tomu musím psychicky dospět a nemůžu do tak striktního stravování skočit ze dne na den. V minulosti jsem to takhle několikrát zkusila a nikdy to nevydržela. Ještě mě ale zajímá jiná věc. Jak se Ti daří kombinovat crossfit a běh? Kolik tréninků obou aktivit zvládáš týdně? Já dělám kondiční silový trénink 3x ýdně, regeneruji po něm dobře (chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla), nicméně bych ráda zařadila pravidelné běhání 3x týdně. Zatím uběhnu 5km a ráda bych se posunula dál. Je rozumné to takto kombinovat a trénovat třeba 6x týdně, 3x běh a 3x silový trénink? Nebo si vybrat aktivitu, která je pro mne prioritou, a na té druhé ubrat? Předem díky za odpověď, ať se daří! Hanka

    OdpovědětVymazat
  2. Ještě mě napadla jedna otázka. Stačila ti ta tři jídla denně kaloricky, když sportuješ? Vím, že při Whole30, potažmo paleo, se kalorický příjem nehlídá. Ale stejně - když si představím vejce k snídani, maso se salátem / batáty k obědu a to samé k večeři plus intenzivní sport, tak si moc neumím představit, jak bych na tom fungovala. Když jsem se ptala lidí, co se tak stravují, tak říkají, že jim to fakt stačí, když zařadí dost tuků. Měla jsi to taky tak?

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj Hanko,
    Je super, že jsi odhodlaná do toho jít i přes to, že se to dříve nevydařilo. Chápu tvé obavy z unáhleného rozhodnutí, na druhou stranu dlouhodobé plánování může být překážkou. 30 dní je hodně na to aby člověk zabránil tomu, že pojede na služební cestu, půjde k babičce na oběd, kamarádka slaví narozeniny atd...najt ideální měsíc skoro nejde, takže proto z vlastní zkušenosti doporučuju si prostě číct ve středu začínám s Whole30, všem to říct a ideálně někoho zlákat at do toho jde taky. Předtím samozřejmě člověk musí mít vše načteno a vědět, které potraviny může jíst. Co se sportu týče, tak já ted neběhám, když si jdu zaběhat 1 za 2 týdny je to pokrok. CrossFit je ted můj hlavní sport a běhání mám spíš jako relax a nedělní tradici, spíš výlet než trénink. Pravidla WHole30 říkají, že když člověk sportuje tak po tréninku má mít jídlo navíc, takže 4 jídla pokud ten den sportuješ. Já si nepřidávala jídlo navíc, ale navýšila tuky v jídle po tréninku. Já se tuků ještě pořád bojím, je to zažité z minulosti kdy byl tuk největší strašák. Dávám si hodně avokáda, nebojím se kokosového oleje a ořechů. Ale u ořechů člověk musí bý opatrný, protože jich zvládne sníst hodně najednou a pak člověk ne a ne zastavit :)!

    OdpovědětVymazat