úterý 3. února 2015

Doteky Srí Lanky - 1.část


Letošní nebo vlastě už loňské Vánoce byly tak trochu netradiční. 24. 12. jsem poprvé v životě nebyla doma u stromečku, večer jsem totiž akorát přistála na Srí Lance. S rodiči jsme si udělali Štědrý den už o tři dny dřív a s přítelem jsme ho tento rok prostě vynechali. Místo dárků jsme si nadělili tři týdny cestování po krásném ostrově v Indickém oceánu.
Nechci vás unavovat suchými cestopisnými informacemi, kde jsme všude byli a co jsme viděli. Proto vypíchnu jen takové tři zajímavosti, o kterých bych chtěla napsat podrobněji. V tomto článku se budeme toulat čajovými plantážemi, ve druhém se necháme hýčkat ájurvédskou masáží a v posledním si pochutnáme na skvělém kari s rýží. Srí Lanka toho nabízí samozřejmě daleko víc, ale to by bylo na knihu, kterých už bylo napsáno hodně. A se svými surfařskými začátky se raději chlubit nebudu :-).

Takže k tomu čajíku…


Za to, že Srí Lanka patří mezi největší producenty čaje na světě, jsou zodpovědní bývalí kolonizátoři ostrova, Britové. Ti se po neúspěšném pokusu s pěstováním kávy rozhodli vyzkoušet čajovník. Tento záměr vyšel a tak se žízniví Angličané mohli těšit z kvalitního ceylonského nápoje, který si oblíbil celý svět.
Já jsem se na pití čaje těšila, ale byla jsem překvapená, že k dostání je především černý. V restauraci vám zelený čaj nepřipraví a ve specializovaných obchůdcích a čajovnách je také dost v menšině. Ale nakonec jsem i přesto byla spokojená a občas jsem si do čaje přidala i trochu mléka, jak je to na Srí Lance zvykem.  
Na kávu jsem si kupodivu za celý pobyt ani nevzpomněla. Ale po návratu jsem ji začala zase pít. Spíš ale jen ze zvyku, asi bych se bez ní v životě obešla.

Co mě hodně bavilo a obohatilo o spoustu informací, byly návštěvy továren na výrobu čaje. Většinou jsou obklopené plantážemi, takže už cesta k nim je příjemná procházka mezi zelenými kopečky čajovníků. Uvnitř vás přivítá typická vůně sypaného čaje a většinou sympatický průvodce, který vás seznámí se všemi odděleními, stroji a procesy, kterými nasbírané lístky musí projít, abyste si je druhý den ráno mohli vypít k snídani. Není to vůbec žádná legrace. Hlavně obdivuji ženy, které pracují na plantážích za každého počasí a musí za den nasbírat i 20 kg čajových lístků (dostanou za to 3 dolary). Odteď si budu vážit každého šálku.

Továrna Dambatenne

A co jsem se tedy o čaji dozvěděla? Tak třeba, že nejkvalitnější čaje jsou ty vysokohorské, které rostou nad 1200 m n. m. a jsou známé svojí delikátní chutí. Že rozdíl mezi zeleným a černým čajem vzniká způsobem zpracování čajových lístků. Po počátečním „zavadnutí“, drcení a svinování, při kterém se uvolňují silice a enzymy, dochází k fermentaci (oxidaci neboli působení kyslíku). V této fázi dochází ke změně barvy lístků ze zelené na hnědou. A právě tento krok je při výrobě zeleného čaje vypuštěn. Společné pro oba druhy je závěrečné dosušení proudem horkého vzduchu. My jsme si v továrně Dambatenne, poblíž města Haputale, koupili dokonce čaj bílý, který je jeden z nejdražších. Sbírají se totiž jen první a ještě nerozvinuté lístky a mladé pupeny na začátku vegetačního období a vlastně se nijak nezpracovávají. Po počátečním zavadnutí se nechávají jen uschnout na slunci. Výroba dobrého čaje je skutečně uměním. U černého čaje je hlavně důležité poznat, kdy se má fermentace zastavit a čaj dosušit. A zajímavé také je, že i dnes se na Srí Lance stále používají stroje a technická zařízení z 19. Století. Na vlastní oči jsme si je prohlédli v továrně Pedro Estate kousek od města Nuwara Eliya, která byla postavena v roce 1885.

Při našich toulkách jsme také navštívili vyhlídku zvanou Lipton´s Seat.  Odtud se Sir Thomas Lipton kdysi rozhlížel po svých plantážích a rozrůstajícím se čajovém impériu. My jsme se také kochali krásnými pohledy, popíjeli čajík a jedli sušenky, které nám přichystal pán v malém stánku s občerstvením. Bylo to asi v 6.30, takže ideálně strávené ráno. 



Určitě je také pravda, že pití čaje má pozitivní účinky pro náš organizmus. Snižuje únavu, obsahuje antioxidanty, posiluje obranyschopnost a tak dále a tak dále. Po této dovolené jsem se stala jeho ještě větším milovníkem.

A co vy? Káva nebo čaj? Černý, zelený, bílý nebo ovocný z pytlíku? :-) Pokud máte třeba nějaký dobrý tip na příjemnou čajovnu, sem s ním. Ráda si zase přivoním k dobře uvařenému čaji…

Žádné komentáře :

Okomentovat