pondělí 2. června 2014

Letiště


Před pár dny jsem odcestovala do země čínské medicíny, nudlí, rýže, usměvavých drobných lidí (ta jejich drobnost je mi obzvlášť sympatická ☺ ) a zcela odlišných kulturních zvyků. Ano pochopili jste správně, do Číny a to konkrétně do Shanghaie, města ve, kterém žije přes 24 milionů obyvatel. Je to neuvěřitelné.


Cesta to byla dlouhá, poznala jsem za tu dobu tři letiště. Dvě evropská a jedno v cílové destinaci, čili asijské. A právě atmosféra na letišti mi vnukla myšlenku, co takhle o tom napsat článek?

Musím říci, že ve mně osobně letiště vzbuzuje zvláštní pocit. Na jednu stranu radost a nedočkavost, na druhou napětí a strach. Je to místo, kde se lidé vítají a loučí, přilétají a odlétají, jezdí za odpočinkem, či za prací, cestují sami nebo s rodinou, odjíždí na krátkou dobu, nebo na celé měsíce. Zkrátka a dobře se zde odehrává tolik lidských příběhů, že by jejich sepsáním člověk strávil několik životů. To rozhodně v plánu nemám, ale i tak mi někteří utkví v paměti a začínám o jejich životě přemýšlet. Kam asi letí, s kým to letí, co mají hezkého na sobě, jak působí a díky tomu se člověk zdokonaluje ve čtení lidí a jejich vlastností, což mu napomáhá vycházet se všemi lidmi ze všech koutů světa.

Připomíná mi to knihu Michaela Viewegha (nyní už i film) účastníci zájezdu, kterou jistě všichni dobře znáte. Je to opravdu docela zábavné přemýšlet nad tím, kdo vaši spolucestující jsou. Někdy je to nuda a váš soused za celou dobu ani nepípnul, nešel na záchod, nechrápal, nebyl ničím zajímavý, ale někdy se opravdu zadaří potkat zajímavého člověka.

Na cestě z Prahy do Paříže tím zajímavým člověkem, bohužel v tom negativním smyslu, byl obtloustlý rusky mluvící muž vážící asi 140 kg. Naštěstí neseděl vedle mě, ale přes uličku, což ale nebyla žádná výhra. Troufám si říci, že dle prázdných kelímku od whisky s kolou, vypil zásobu whisky společnosti Air France na zbytek měsíce. Čím více pil, tím více se potil a rozepínal si svou upocenou košili. Pořád něco mlel a nahlas se smál. Náladu mi zvedl až steward, když se se mnou dal do řeči ve frontě na záchod. Zapovídali jsme se a část letu jsem strávila ve stoje u záchodků, což mě zachránilo od podnapilého tlustého ruského paši.

Po příletu do Paříže jsem našla odpovídající terminál, usadila se a začala pozorovat kolemjdoucí lidi. Byla jsem unešená šarmem starších francouzek. Kéž bych takhle vypadala, až mi bude 60 let. Italky jim se svou elegancí šlapou na paty, u těch mne zase fascinují vždy dokonale upravené vlasy a samozřejmě drahá značková kabelka. U ostatních lidí jsem váhala, ze které země pochází. U šikmookých lidí jejich původ rozezná jen odborník, ale je vidět, že většina lidí v asijských končinách se má dobře. Asijské ženy byly ověšeny taškami z duty free shopů a jejich manželé se pyšnili drahými foťáky a elektronikou, která do Evropy dorazí, až za několik let. Čechy jsme bohužel poznala také na první pohled. Jejich ne úplně zvládnuté outfity vždy zářili na letištní halu. Nešlo přeslechnout komentáře jak je něco drahé, že je všechno bolí a že už se těší, až budou zase doma. Samozřejmě se to týká především starší generaci. My mlaďoši jsme naopak šťastní, že můžeme cestovat, kafe za 3 eura tolik neřešíme a uděláme si občas radost i zlevněnou voňavkou z místních parfumerií.

Let z Paříže do Shanghaie, byl naštěstí pozitivní. Podnapilé cestující jsem naštěstí nezaznamenala, dětský pláč neslyšela, výběr filmů byl dostačující a dokonce mi zdarma dali vegetariánské menu. Let byl sice dlouhý, ale utekl rychle díky spánku a filmům. V Shanghai jsem přistála v 7:00 ráno místního času. Další úkol mé cesty byl najít kufr a najít v davu číňanů jednoho s cedulkou s mým jménem. V davu jsem zahlédla drobného pána s cedulkou Brabora Neklovova, což by teoreticky mělo odpovídat mému jménu. Pán se na mě usmál a dovedl mě k autu. Cesta z letiště trvala přes hodinu a byla jsem překvapená, že jsme nechytli žádnou zácpu a lidí na ulicích také moc nebylo. Pravý šok z davu lidí asi přijde až v pracovní den.

O dalších zážitcích se dozvíte v dalším článku ☺


1 komentář :

  1. pozvánka na soutěž o nerezový šejkr, ideální na léto :)
    http://rachel-roo.blogspot.cz/2014/05/letni-soutez.html

    OdpovědětVymazat