neděle 13. dubna 2014

Pražský půlmaraton


První dubnový víkend byl ve znamení běhu, konkrétně 21, 0975 km. Lidí, kteří si chtěli vyzkoušet půlmaratonskou trať, bylo neuvěřitelných 12 500. Je to ohromný zážitek vidět tolik sportovních nadšenců pohromadě. 

Nemohla jsem si tuto sportovní událost nechat ujít a i já jsem se v sobotu 5. 4. ve 12:00 postavila na start. Musím říci, že jsem měla docela naběháno a vzdálenost mě neděsila. Spíš jsem si vnitřně říkala, že nesmím být horší než loni a zaběhnout to pod 1 hodinu a 37 minut. Další věc, která mě zneklidňovala, bylo nachlazení. Rok se těšíte na jeden den, jeden závod a pár dní předtím kašlete a smrkáte každých 5 minut. No nic moc, ale říkala jsem si, že to mě prostě nemůže zastavit.

Startovní set se letos vyzvedával ve veletržním paláci na Praze 7. Otevírací doba nebyla pro pracující lidi nic moc, od 10 do 20 hod, ale co dělat, když chcete běžet... Neměla jsem moc čas procházet celé mini expo, tak jsem jen vzala číslo a šla. Ve startovním setu byla spousta letáků, reklam, náplast na puchýře a energetická tyčinka. Batohu Run Czech jsem se vzdala, věřím, že někdo ho využije více než já.

Večeři jsem neřešila, dala jsem si to, co si dávám vždycky, zeleninový salát, tofu a knackenbrot. Říkala jsem si, že když jsem stravu nějak závratně neřešila dny před tím, tak to poslední večer nezachráním. Snažila jsem se jít spát dříve, než chodím běžně, ale moc se mi to nepodařilo, ulehla jsem s lehkou předzávodní nervozitou okolo 23 hodiny.

Ráno jsem měla budíka nařízeného na 8 hodinu a k snídani jsem si dala svou oblíbenou ovesnou kaši s nastrouhaným jablkem. O slovo se přihlásila i nervozita, trochu mě polechtala na břiše, tak jsem si připravila běžecký outfit a připevnila startovní číslo. Vše bylo připraveno a nezbývalo nic jiného než vyrazit směr Rudolfinum.

Kolem 11 hodiny jsme měli sraz s kolegy, udělali pár fotek a odložili věci do úschovny. Do startu zbývalo 15 minut. Poslední návštěva růžové Toi Toi budky a jde se do startovního koridoru. U koridoru jsem se rozcvičila, protáhla a pomalu se začala řadit mezi běžecké nadšence. Koridor jsem měla A, říkala jsem si, že tam budu za joudu s barevnými elasťáky mezi těmi chrty s tempo šortkama, ale naštěstí jsem zas až takový exot nebyla ☺. 

3…2…1… běžíme!!!


Hned ze začátku jsem nasadila svižné tempo, běželo se mi dobře, lidi fandili, měla jsem strašně fajn pocit. Tempo jsem ze začátku moc nesledovala, chtěla jsem se dostat do rytmu. Znervózněla jsem ale ve chvíli, kdy jsem před sebou zahlédla přítelovi zářivě zelené podkolenky. On chtěl běžet v čase 1 hodina 22 minut. A sakra… Báro, klídek jo? Běžíš moc rychle, za chvíli ti dojdou síly, potkáš zeď a závod pro tebe skončí. 
Tempo jsem měla pod 4 minuty na kilometr a cítila jsem se plná sil, tak jsem si řekla, že to zkusím udržet. Přítelovi podkolenky už jsem za chvíli neviděla, což mě uklidnilo, že jsem tempo srovnala. 

Trasu jsem znala z loňského ročníku, takže jsme přesně věděla, kudy poběžíme. Podél celé trasy byli fanoušci, lidé fandili, tleskali, povzbuzovali a musím říci, že to běžce neuvěřitelně nakopne. Tempo jsem si stále držela kolem 4 minut a v hlavě mi blikal nápis, to vydržíš, už je to jen kousek. A opravdu jsem to vydržela! Přiběhla jsem do cíle za 1 hodinu 27 minut a 39 vteřin. Nikdy v životě by mě nenapadlo, že jsem já, moje tělo a hlavně má vůle něčeho takového schopná. Stále jsem tomu nemohla uvěřit, kde se ve mně vzala ta síla a energie?

Velký podíl na tom měla atmosféra, lidé podél trati, očekávání a snaha nezklamat. Uvědomila jsem si, že člověk je schopný dosáhnout skvělých výsledků a umí sám sebe překvapit.

Nebojte se, věřte si a hlavně se pochvalte. Nepodceňujte se, ale buďte realisté. A nejdůležitější je, abyste vše co děláte, dělali, protože chcete a ne proto, že musíte. A nezapomínejte na úsměv na rtech, s tím jde vždy všechno lépe!

Běhu zdar! Bára ☺

7 komentářů :

  1. Obrovská gratulace, neuvěřitený čas! Strašně mě mrzelo, že jsem letos nemohla běžet, snad někdy příště...

    OdpovědětVymazat
  2. Klobuk dole! :O Ja som dnes bezala Devin- Bratislava co je 11,6km a zabehla som za 1:20:29 :D

    OdpovědětVymazat
  3. Ešte jednou gratulace Báro. :)

    OdpovědětVymazat
  4. Holky, moc děkuji :) Musím říct, že překvapit sama sebe je báječný pocit. Člověk se utvrdí v tom, že ty naběhané kilometry stály za to a že běh prostě báječný :)

    OdpovědětVymazat
  5. Blahopřeju ke krásnému času! Já běžím svůj první půlmaraton v sobotu a díky tvému článku se na něj víc těším než bojím.

    OdpovědětVymazat
  6. Super, blahopřeju! Na půlmaraton se zatím nechystám, ale za 14 dní mě čeká desítka, no myslím, že i tam přijde nervozita. :D

    OdpovědětVymazat
  7. Holky, doufám, že vám vaše první půlmaratony a závody dopadly dobře a překvapily jste samy sebe :) Já jsem se nakonec odhodlala i přes termíny státnic den po maratonu a na maraton jsem se přihlásila :) Tak držte palce, ať to za těch 21 dní zvládnu. Určitě o svých pocitech a atmosféře napíši opět článek :) Hezké Velikonoce

    OdpovědětVymazat